Haas - střípky historie zbraní a střeliva doposud nepublikované



Střípky z vojenské historie - Mgr. Jan Haas

Počátky vzdušného bombardování

Mgr. Jan Haas

 

            Celé 19. století bylo nejen stoletím páry, ale také stoletím mnoha revolucí a válek. Mnohé z těchto válek, vítězných či prohraných, vedla habsburská monarchie. V roce 1848 se po celé Evropě rozhořela povstání proti vládnoucím monarchiím. Také v Praze vypukly v červnu svatodušní bouře, které byly následně potlačeny Windisch-Graetzovým dělostřelectvem. Také v dalších částech podunajské monarchie vypukla povstání. V Miláně se sardinský král Karel Albert ujal vedení italského národního odporu a vyhlásil Rakousku válku. Vyhrál sice v bitvě u Goito, ale u Custozzy byl poražen.

            V roce 1849 povstaly také Benátky. Na potlačení povstání vyrazila rakouská armáda pod velením polního maršála Jana Josefa hraběte Radeckého z Radče (*2. 11. 1766 Třebnice ÷  ┼ 5. 1. 1858 Milán). Benátky byly obléhány také z moře flotilou pod velením viceadmirála Hanse Bircha von Dahlerup. Benátky jako poslední bašta odboje proti Rakousku odolávala a to i palbě dělostřelectva pod velením knížete Thuna. Proto FML baron Vincenz von Augustin pověřil nadporučíky dělostřelectva Josefa a Franze Uchatiovy výrobou bombardovacích balónů. Dostali k dispozici S.M.S. kolesový parník Vulkan. Společně s npor. dělostřelectva Portschem vyrobili 110 balónů na horký vzduch. Balóny byly z papíru a pruhů plátna. Průměr balónu byl 5,7 m, výška 6,3 m a hmotnost 15 kg. Pod balónem byla zavěšena pánvička s hořící směsí na ohřívání vzduchu. Pod touto pánvičkou byla zavěšena bomba. Bomby byly buď čtyřicetiliberní plněné 1,6 kg černého prachu nebo třicetiliberní obsahující 500 až 600 olověných kuliček. Odpálení bomb bylo časované a tak mohlo dojít k výbuchu ve vzduchu. Bombardování probíhalo z výšky kolem 1 500 m.

První letecká bomba v dějinách lidstva vybuchla 3. července 1849 ve dvě hodiny odpoledne na italském bojišti v Muranu. O pár dnů později, 10. července, byly vypuštěny další balóny, které po páru desítkách minut spouštějí bomby na náměstí, kde zasahují vojenský oddíl a na Giardino publico pohřební průvod. Během bombardování byl zasažen i starobylý benátský Arsenale založený ve 12. století a některé bomby dopadly na Lido. Bombardování probíhalo po několik týdnů, napáchalo mnoho škod a způsobilo množství požárů. V Benátkách decimovala vojsko a civilní obyvatelstvo i cholera. A tak 23. srpna 1849 Benátky kapitulovaly a 29. srpna vstoupil maršál Radecký do města, kde mu zástupci města předali klíče od městských bran.

 

Obrázky:

Obr. č. 1 – Polní maršál Jan Josef hrabě Radecký z Radče

Obr. č. 2 – Viceadmirál Hans Birch von Dahlerup

Obr. č. 3 – Franz von Uchatius, fotka z pozdějších let

Obr. č. 4 – S.M.S. kolesový parník Vulkan

Obr. č. 5 – Celkový pohled a řez bombou

Obr. č. 6 – Detail perkusního zapalovače

Obr. č. 7 – Schéma balónu

Obr. č. 8 – Bombardování Benátek, pohled od laguny Ponte Sulla

Obr. č. 9 – O rok později je železniční most již zcela opraven a v provozu

Obr. č. 10 – Balóny nad Benátkami

Obr. č. 11 – Benátský Arsenale

Obr. č. 12 – 29. srpna 1849 v 10 hodin představitelé Benátek předali maršálu Radeckému klíče od městských bran na náměstí Svatého Marka

Obr. č. 13 až 15 – Bomby v expozici Vojenského muzea ve Vídni

Obr. č. 13 až 15 – Bomby v expozici Vojenského muzea ve Vídni

Obr. č. 13 až 15 – Bomby v expozici Vojenského muzea ve Vídni

 

Použité obrázky z:

-          č. 1, 2, 12 – grafická sbírka VHÚ Praha

-          č. 38, 9, 11 – knihovna VHÚ Praha

-          č. 4 až 7, 10 – Reitmaier P.: Die österreichische Ballon-Luftbombe von 1849., Waffen-Revue č. 5, str. 763 až 767

-          č. 13 až 15 – foto autora

 

Použitá literatura:

Beneš C.: Rakouské válečné námořnictvo 1848 – 1866.

Ernst P.: Die k.u.k. Luftschiffer- und Fliegertruppe Österreich-Ungarns 1794 – 1919.

Reitmaier P.: Die österreichische Ballon-Luftbombe von 1849., Waffen-Revue č. 5, str. 763 až 767