Hrncová mina A 4531

Jedním ze sbírkových fondů Vojenského historického ústavu je fond ženijního materiálu. V současné době fond obsahuje víc jak 300 položek. Větší část tvoří miny a minové rozněcovače z období druhé světové války a let následujících. V letech druhé světové války bylo použito na všech bojištích velké množství různých typů min – protipěchotní, protitankové, šrapnelové, říční, atd. Velké množství různých typů min používala i německá armáda. Jedním z nepřeberného množství typů je hrncová mina A 4531 (Topf Mine A 4531) (Obr. č. 2) , jejichž dva exempláře se nacházejí ve sbírkách VHÚ. Jedná se o druhý typ této miny – byly celkem čtyři typy: 4531, A 4531, B 4531 a C 4531. Mina A 4531 je vyrobena z nekovových materiálů, aby nemohla být lokalizována minovými detektory. Používala se zpravidla jako tlaková mina s rozněcovačem SF 1 nebo jako protikorbová s rozněcovačem Kn.Z.43. Mina spolehlivě přerážela pásy tanků a obrněných transportérů a ničila jiná bojová vozidla. Tělo miny je odlito z hmoty složené z prachu hnědého uhlí a asfaltu. Trhavou náplň tvoří 5,7 kg lité trhaviny triodinitrobenzenu (NH4NO3). Pro iniciaci trhaviny je počinová náplň tvořena 142 g lisovaného pentritu, který je uložen v lepenkovém pouzdře. Spodní část miny má plnící otvor, který je uzavřen skleněným šroubem, dále držadlo, které je drženo dvěma rovněž skleněnými šrouby. Uprostřed těla je otvor, ve kterém je zašroubován skleněný závěrný šroub. V tomto šroubu je lepenkové pouzdro pro rozněcovač s počinovou náplň. (Obr. č. 3) Rozněcovač SF 1 ( Obr. č. 4) je nekovový, tlakový, mechanicko-chemický, bez pojistky. Ve skleněném pouzdru rozněcovače jsou dvě ampulky s chemickou látkou (0,3 g K2Na a 0,6 g C2H5NO6). Jsou přilepeny na dně na celuloidovou destičku (Obr. č. 5) . Spodní část pouzdra má skleněný závit pro zašroubování do miny. Skleněné tlačítko má zeslabený profil, je chráněno vodotěsným obalem a uzavírá pouzdro nahoře. Ochranná matka spojuje rozbušku s pouzdrem rozněcovače a má vložený těsnící kroužek. Tyto rozněcovače byly díky materiálům z nichž byly vyrobeny, velmi citlivé na tlak a náraz. Což mělo za následek, že při pádu z rukou na zem docházelo poměrně často k výbuchu. Rozbuška se vkládala do rozněcovače po odšroubování ochranné matky, která se pak zašroubovala zpět. Rozněcovače byly baleny po 6 kusech v papírových krabičkách a rozbušky klasickým způsobem po 15 kusech v dřevěných pouzdrech (Obr. č. 6). Funkce rozněcovače: při tlaku na tlakový kotouč, tento v zeslabeném profilu praskl a rozdrtil ampulky. Chemickou reakcí náplní ampulek se vznítil plamen, který aktivoval rozbušku, která pak počinovou náplní uvedla v činnost celou minu. Hůlkové kovové rozněcovače Knickzünder Kn. Z. 43-I a Kn. Z. 43-II jsou protidnové, okamžité a náklonové.V rozněcovači Kn.Z.43-I je úderník se stlačenou pružinou zavěšen na lomové destičce, která je v počtu několika kusů propojena spojkami a tvoří tak jakýsi řetízek. Tento řetízek prochází celou délkou dutého hůlkového nástavce a je přišroubován k jeho vrcholu. Při vychýlení hůlkového nástavce dojde k přetržení lomové destičky a úderník je silou stlačené pružiny vržen proti zápalce. (Obr. č. 7) V rozněcovači Kn.Z.43-II je úderník se stlačenou pružinou fixován do plastové tyčinky, která prochází celou délkou dutého hůlkového nástavce. Při vychýlení hůlkového nástavce dojde k přelomení plastové tyčinky a úderník je silou stlačené pružiny vržen proti zápalce. (Obr. č. 8) Vzhledem k tomu, že většina jímek pro rozněcovače na německých minách měla stejné rozměry, bylo možné Kn.Z.43 použít i pro šrapnelové miny S. Mi. 35 a S. Mi. 44, v tlakové i náklonové variantě. Mohl být použit i pro adjustaci protitankových min T. Mi. 35, T. Mi. 42 a T. Mi. 43. Mina se adjustovala až na místě kladení. Do vyjmutého závěrného šroubu se zašrouboval rozněcovač SF 1 s rozbuškou do lepenkového pouzdra. (Obr. č. 9) Poté se závěrný šroub zašrouboval do dna miny a mina se uložila víkem nahoru. Při použití hůlkového rozněcovače Kn.Z.43 se mina ukládala víkem dolů a ukotvovala se kolíky a drátem, aby se nepřekotila. (Obr. č. 10) Miny se kladly skrytě, vyjímečně volně. Proti zamezení přenosu detonace mezi vedle sebe uložených min, musely tyto být od sebe vzdáleny při skrytém kladení minimálně 2 a při volném kladení minimálně 4 m. Miny se nakrývaly maximálně 5-i centimetrovou vrstvou zeminy. Při odminování se nejdříve kontrolovala neporušenost pouzdra a zvláště víko se zeslabeným profilem. Pak se vyšrouboval závěrný šroub a z něj rozněcovač SF 1 s rozbuškou nebo hůlkový rozněcovač Kn.Z.43. Miny s porušeným povrchem či víkem se ničily na místě nálezu. Miny se přepravovaly jednotlivě v dřevěných obalech. Vzhledem k materiálům použitých při výrobě těchto min se nesmělo s minami házet nebo je upustit. Miny se aktivovaly zatížením přesahujícím 140 kg (někde je uváděno pouze 60 kg), kdy došlo ke zlomení víka se zeslabeným profilem a následně k iniciaci rozněcovače. Minová pole s minami adjustovanými rozněcovačem SF 1 mohli vojáci opatrně překračovat jen v případě nutnosti.
Použitá literatura:
Belot H., Centre de Documentation du Déminage Miny a minové rozněcovače., Přehled z německého předpisu H.Dv. 220/4b, MNO 1946 Munition Datenbank, Sprengschule Drážďany 2004 Veremejev J. G.: Внимание, мины! 1. díl, ADEF-Ukrajina Kyjev 2005

Hrncová mina A 4531 TTD
Výška hůlkového nástavce............628 / 914 mm
Aktivační síla na hůlkový nástavec . ........ 0,56 / 1 kg
Aktivační tlak ......6,8 ÷ 11,3 kg
 Rozněcovač Kn.Z.43 nemá pojistku.

Miny adjustované tímto rozněcovačem se nesměly přemisťovat. Rozněcovače byly baleny v dřevěném truhlíku po 5 kusech v 15 svazcích. Rozbušky vz. 43 byly uloženy v truhlíku odděleně. Bohužel se ve sbírkách VHÚ nedochoval ani jeden z těchto rozněcovačů. Ve sbírce ženijního materiálu se nachází dva kusy této miny. Obě byly vyrobeny v roce 1942 firmou Viskonit-Werk, Siegenheim & Pötschke v saské Žitavě – kód výr.

     
 |  Mina  | Obr 2  | Obr 3  | Obr 4  | Obr 5  | Obr 6  | Obr 7  | Obr 8  | Obr 9  | Obr 10   |